Jdi na obsah Jdi na menu
 


jak pomoci

PTÁCI

Dospělí ptáci uvízlí v místech, odkud se sami nedostanou
Ptáci nemocní
Ptáci otrávení
Poranění ptáci a mláďata
Promoklá a prochladlá mláďata
Vyhozená nebo vypadlá mláďata z hnízda

OBECNÉ ZÁSADY

Pomáháme jen těm opeřencům, kteří to opravdu potřebují. Smyslem pomoci je návrat ptáka zpět do přírody jako zdravého rovnocenného jedince.
Ptačí mláďata vracíme, je-li možno, zpět do hnízda. Jinak patří jejich odchov do odborných rukou.
Zraněné a nemocné ptáky neléčíme laicky doma, ale předáme je do nejbližší stanice pro handicapované živočichy.
Ptačí mláďata nepatří do rukou dětem!
Nezasahujeme zbytečně do ptačího života v přírodě.
Chraňte své zdraví. Pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o přenosné onemocnění ptáka.
Dodržujte hygienu - nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí, umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použit pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte. Po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.

MLÁĎATA

Po silném větru nebo bouři mohou z hnízd vypadnout malá mláďata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem.
Když najdeme takové mládě, vrátíme je zpět do hnízda mezi sourozence - ptáci nemají čich o nic lepší než lidé, proto lidský dotek nevadí. Nebo můžeme ptáče vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.
Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích. Obraťte se proto na odborníky ve stanicích pro handicapované živočichy.

POTRAVA:

DRAVCI, SOVY, ČÁPI, VOLAVKY: libové syrové maso - nejlépe drůbeží nebo menší ryby - navlhčeného vodou nebo vaječným žloutkem
KUŘATA, KACHŇATA, LABUTĚ: zrní, ovesné vločky nebo jáhly, sekané listy pampelišek - u kachňátek namočených ve vodě
HOLOUBATA, HRDLIČKY: zrní - směs (pšenice, rýže, kroupy) - může být namočené
RORÝSI, DATLI, ŽLUNY: kousky syrového libového masa (nejlépe drůbežího) navlhčeného vodou
ZPĚVNÍ PTÁCI: kaši z najemno nastrouhané mrkve, uvařeného vejce a piškotu, případně hmyz či škrábané libové maso

Nesmí se podávat!
Uzeniny, konzervy, mléko, čokoláda, cukr nebo cukrovinky, měkký chléb, nahnilé a plesnivé zbytky, smažené a pečené potraviny.
Žížaly, slimáci, larvy much.

Nedoporučuje se:
Psí konzervy, kompoty, těstoviny a knedlíky, vařené maso.

V nouzi lze použít:
Psí a kočičí granule namočené do vody, kočičí konzervy, neslaný sýr (tvrdý), tvaroh na strouhání, rozmočený rohlík nebo houska (bílé pečivo), sojový tvaroh, sojové maso (uvařené).

Nenapájejte mládě, dokud ho nenakrmíte! (Výjimkou jsou ptáčata nalezená ve velkém horku.)
Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění. Mláďata napájíme namáčením jednotlivých soust do vody.
Mláděti musíme nejprve otevřít zobáček a vkládáme do něj potravu nejlépe pinzetou. Mládě krmíme nejméně každých 20 minut.
Nalezené mládě musíme držet v teple.
Mládě zabalíme do suchého hadříku a ponecháme v místnosti. V případě potřeby použijeme lampičku a na ptáče svítíme ze vzdálenosti cca 30 cm.
Mládě držíme v krabičce a jako podestýlku připravíme papír, seno nebo ubrousky či kapesníky.
Nalezené mládě předáme v co nejkratší době do rukou odborníkům!

KDY MLÁDĚ POMOC NEPOTŘEBUJE:

Vyletující kosi nebo drozdi zdržující se na zemi nebo ve křoví
Mladé sovy - sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním
Mladé poštolky - posedávají několik dní na římsách, parapetech nebo balkonech domů
Rodiče u ptáčat nesedí trvale, pouze je dokrmují

káněDOSPĚLÍ PTÁCI:

Druhy zranění: Nárazem na sklo, sražením autem nebo vlakem, postřelením, popálením se o elektrické vedení, nárazem na dráty, chycením se do pastí, spolknutím rybářského háčku s návnadou, zamotáním se do sítí, pádem do komína, zraněním jiným predátorem.
Ptáci si též mohou poškodit opeření tím, že spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami, přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo jinými ropnými látkami, přilepí se na lepové pasti nebo přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky.
Ptáky přenášíme v uzavřené papírové krabici či v plátěném sáčku nebo v přenosce určené k přepravě ptáků.

Riziková zranění:
Zlomeniny křídel a nohou - neotevřené
Zlomeniny křídel a nohou - otevřené
Jiné otevřené rány
Staré rány - otevřené
Úrazy elektrickým proudem
Otřes mozku, úrazy hlavy
Polknutí rybářského háčku
Otravy a onemocnění
Napadení vnějšími parazity
Tato zranění potřebují okamžitou odbornou pomoc.
Poškození opeření
Přimrznutí k ledu
V případě znečištění opeření špinavé peří omyjeme saponáty nebo vhodným rozpouštědlem a opláchneme vlažnou vodou.
Pokud jsou labutě, či jiní vodní ptáci přimrzlí k ledu, a ani plašením je z ledu nedostaneme, podléváme je vlažnou vodou a nůžkami oddělíme špičky per od zmrzlého povrchu.

Další nebezpečí hrozí ptákům uvíznutím ve větracích otvorech, pádem do světlíků, bazénů nebo uvíznutím v kanálech.

Informace poskytl Český nadační fond pro vydru.

savci

Kteří savci jsou v nouzi:

- osiřelá mláďata
- mladí jedinci těch druhů, které v zimě spí (ježci)
- zranění jedinci
- jedinci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou
- jedinci nemocní či otrávení

MLÁĎATA

Zajíci:Ježek

Mládě zajíce je plně vyvinuté, vidí, slyší a má zuby. Samice je přichází krmit pouze 1× za den - v noci. Jinak o ně nepečuje. Mládě prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí. Teprve potom začne běhat a utíkat před nebezpečím.

Osiřelé mládě pobíhá a hledá matku, proto aktivně přijde k člověku nebo ke psu. Pouze takové mládě vezmeme domů.

Zajíčka napájíme injekční stříkačkou 2-3× denně neředěným kondenzovaným, neslazeným mlékem. Co nejdříve předáme do rukou odborníkovi.

Srnčata, muflončata, kolouši, daňčata:

Samice přežvýkavců nechávají prvních 7-10 dnů mládě v mlází či vysoké trávě a chodí k němu několikrát denně - zejména v noci. Mládě klidně leží, nevydává pach a před lidmi neutíká. Teprve po týdnu začne chodit s matkou.

Osiřelé mládě pobíhá, hlasitě píská nebo bečí nebo je velmi slabé, leží na boku a má obvykle zavřené oči.

Mládě zahřejeme, nakrmím mlékem z 1 dílu TATRY a 2 dílů slabého čaje či vody - NESLADÍME - dudlíkem a dětskou lahví a předáme do rukou odborníka.

Prase divoké

Bachyně rodí selata v doupěti. Vodí je, chrání a pečuje o ně. Ve vrhu je průměrně 5 až 7 selat. Samice při obraně selat napadne psa i člověka.

Osiřelé mládě pobíhá, kvičí, ale matka se neobjevuje delší dobu, leží osamoceně v klidu a nevšímá si okolí, postává či leží u silnice či na kolejích nebo vytrvale běhá za lidmi či za psy. Takové sele odchytíme a vezmeme domů.

Sele zahřejeme a nakrmíme dětskou lahví polotučným mlékem - NESLAZENÝM. Sele potřebuje dotyk, proto je při krmení masírujeme a hladíme. Co nejrychleji předáme do rukou odborníka.

Mláďata šelem

Šelmy rodí mláďata v doupatech - norách, dutinách. Při kácení stromů, stavebních úpravách či terénních pracích je někdy doupě zničeno. Taková mláďata je třeba vzít a odevzdat v nejbližší stanici pro handicapované živočichy.

Mláďata zahřejeme a napojíme směsí mléka TATRA a slabého čaje 1 : 2 a předáme do stanice pro handicapované živočichy.

VeverkaVeverka

Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.

Pomůžeme při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, je-li prochladlé nebo promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu.

Mládě zahřejeme a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem. Použijeme injekční stříkačku. Co nejdříve předáme stanici pro handicapované živočichy.

Ježek

Samice ježka rodí mláďata v hnízdě z kupy staré trávy v křoví či hromadě dřeva. Někdy rodí na podzim a tato mláďata, pokud nedosáhnou hmotnosti alespoň 650 g, mají malou naději přezimovat.

Pomůžeme, dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku, najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450 g a od poloviny listopadu lehčí než 650 g, nebo je-li mládě zraněné či silně zamořen klíšťaty či vajíčky much.

Slepá mláďata ihned předáme stanici pro handicapované živočichy, jejich odchov doma není možný. Starší ježky (od 120 g) zahřejeme, umístíme do pokojové teploty, zbavíme vnějších parazitů sprejem pro psy a kočky a nakrmíme. Můžeme použít kočičí konzervy (BEZ SÓJI). Nejvhodnější jsou konzervy pro koťata. Z domácí stravy můžeme ježky nakrmit vařeným kuřecím nebo hovězím masem s přílohou - rýže, vločky, těstoviny, vařené vajíčko, dětské piškoty. NESOLÍME.

Ježka můžeme chovat přes zimu doma. Chov ale konzultujeme s nejbližší stanicí pro handicapované živočichy. Držíme ho v málo frekventovaných prostorech, zbytečně ho nerušíme a neochočujeme.

Netopýr

Pomůžeme, nalezneme-li netopýra uvízlého v nádobě, ze které se nemůže dostat, leze-li netopýr po zemi, zazimuje-li v bytě či na chodbě nebo je-li zraněný.

Dejte si dobrý pozor. Netopýr kouše. CHRAŇTE SE KOŽENÝMI RUKAVICEMI!

Uvízlé zvíře necháme přes den v klidu, večer vypustíme na parapet či balkon, odlétne samo. Zraněného netopýra předáme ihned stanici pro handicapované živočichy. Pokud nemůžeme netopýra hned odvézt, nakrmíme ho pinzetou hmyzem (moučnými červy, mouchami...) nebo syrovými drůbežími játry. Zimujícího netopýra necháme v chladu a předáme stanici nebo odneseme na půdu domu, odkud může na jaře sám odletět a umístíme na vyvýšené chráněné místo.

POZOR:

Netopýr rychle vyhladoví! Je obtížné jej doma krmit. Proto patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu. Měl by dostat napít z vhodné misky či lžičky. NETOPÝR MŮŽE PŘENÁŠET VZTEKLINU! Každé pokousání hlaste lékaři a zvíře předejte k vyšetření veterinářem do stanice.


Mládě kunyJak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?

Ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci.
Nebudeme-li likvidovat křoviny od května do července.
Zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy.

Vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu.
Zviditelněním drátěných plotů, k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát.
Opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavíráním brat.
Umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašením zvěře těsně před sklizní.
Likvidací nezákonných pastí typu želez.
Umísťováním návnad na trávení hlodavců na krytá místa, kam jiná zvířata nemohou.

Jste-li myslivec, pak střelbou pouze na dobře viditelnou zvěř a na rozumnou vzdálenost dle možností své zbraně a rovněž důsledným dohledáváním postřelené zvěře.

Jste-li majitel psa, pak jej nepouštějte volně v přírodě, zejména v okolí lesíků, krmelců a kdekoliv v krajině v době od května do srpna a rovněž na velkých zelených plochách sídlišť jej opatřete náhubkem, aby nezraňoval mladé zajíčky a ježky.

Informace poskytl Český nadační fond pro vydru

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář